Cítíš se prázdně, i když bys měl být šťastný?
Poslední dobou pořád slyším od lidí kolem sebe, jak se cítí prázdní. Když se jich zeptám, jak se mají, často jen pokrčí rameny a řeknou: „Nevím.“
„Mám všechno, co bych mohl chtít, ale uvnitř je prádzno.“
A já to naprosto chápu. Vsadím se, že to zažil skoro každý z nás. Nic nedává úplně smysl, nejsme ani extra šťastní, ani extra smutní, máme všechno, co potřebujeme, ale něco pořád chybí.
Vzpomínám si na svou úplně první písničku, kterou jsem napsala v jedenácti letech:
Já čekám, ale na co? Dál se ptám…
Celý můj život byl jako nekonečné čekání. Čekání na něco, co mi konečně dá pocit, že jsem „celá“, že teprve potom začne ten pravý život.
Je to jak den před Vánoci – víš, že něco velkého přijde, ale do té doby se ti nechce nic moc dělat, nic moc nedává smysl.
Láska to nevyřeší
Když mi bylo trošku víc, myslela jsem si, že tou chybějící věcí je vztah. Viděla jsem, že dospělí mají partnery, tak mi to dávalo smysl – když si najdu kluka, konečně se budu cítit úplná.
A vztah jsem si našla. Našla jsem svojí druhou polovinu. A i když byl ten vztah krásný, pocit prázdnoty nezmizel. Prvních pár měsíců mi bylo skvěle, ale pak mi došlo, že i když vedle mě někdo je, uvnitř se nic nezměnilo.
Po rozchodu jsem se naopak cítila ještě hůř. Jako bych ztratila něco, co mě aspoň chvíli „drželo pohromadě“. Ačkoliv jsem nikdy nevěřila doopravdy tomu, že budu jen s někým kompletní, teď jsem se cítila ne jako polovina mě, ale vůbec jsem se jako já necítila. A tak jsem začala rychle hledat něco dalšího – nové lidi, nové zážitky, chtěla jsem žít naplno.
A chvíli to fungovalo. Byly dny, kdy jsem se cítila jako nejšťastnější člověk na světě. A pak najednou úplný opak. Nahoru, dolů. Pořád dokola.
A pak vlastně vidím, že utíkám. Před sebou, před svými pocity.
Takže co s tím?
Pomalu se učím dělat jednu věc – neutíkat před tím, co cítím. Když jsem smutná, dovolit si být smutná. Když mám radost, nechat ji, ať mě úplně pohltí.
Když jsem o tom mluvila s přítelem, řekl mi, že působím strašně živě. A já si v tu chvíli uvědomila, že ten pocit prázdnoty už nezažívám tak často.
Proč? Protože jsem přestala žít podle toho, co bych měla, a začala víc následovat svoje srdce. Přestala jsem se snažit být „dokonalá“. A strašně se mi ulevilo.
Vůbec si nemyslím, že už to mám vyřešený a žiju si krásně teď a tady, naplněný život, ale mylsím si, že už vidím tu cestu, kudy jít.
Odkud se ale bere ten pocit prázdnoty?
Někdy je to reakce na trauma nebo těžké období, které jsme si v životě prošli. Naše tělo se brání tím, že „vypne“ emoce, a my pak máme pocit, že nám něco chybí – protože nám chybí naše vlastní pocity. Stává se to, když je na nás nějaká situace „moc“, takže je nakonec bezpečnější nic necítit.
Jindy je to třeba deprese, která se neprojevuje jen smutkem, ale i pocitem, že všechno je jedno.
A někdy prostě jen žijeme podle cizích očekávání, a ne podle sebe.
Co dělat, když se cítíš prázdně?
Pokud ten pocit trvá dlouho, nebo tě opravdu trápí, určitě se neboj obrátit na odborníka. Ale zároveň jsou i věci, které můžeš zkusit hned:
10 věcí, které můžeš udělat, když se cítíš prázdně
- Dej si pět minut v tichu
Každý den jsme obklopeni hlukem – hudba, sociální sítě, lidi kolem nás. Naše vlastní myšlenky se v tom všem ztrácí. Zkus si každé ráno sednout někam do klidu, zavřít oči a prostě jen být. Nejde o to „meditovat“ nebo „správně dýchat“, stačí si jen dovolit na chvíli zpomalit a vnímat, co se v tobě děje. Možná se objeví myšlenky, které se snažíš ignorovat, možná se objeví emoce, které si nechceš přiznat. A to je v pořádku. Jen si je dovol vnímat.
- Jdi ven, do přírody
Kolikrát za den se podíváš do telefonu a kolikrát do nebe? Fakt, jdi ven. Nemusíš hned lézt na Sněžku nebo běhat maraton, stačí krátká procházka, sednout si na lavičku, sledovat mraky, poslouchat ptáky. Možná si to teď neuvědomuješ, ale tvoje tělo a mysl přírodu potřebují víc, než si myslíš. Zkus si dát cíl být venku aspoň hodinu denně – ne kvůli kondičce, ale kvůli sobě.
- Uklidit si pokoj = uklidit si hlavu
Když je všude kolem tebe bordel, je dost možný, že to samé se děje i v tvé hlavě. A naopak – když si uklidíš, budeš se hned cítit jinak. Zkus si udělat radikální úklid. Zbavit se věcí, co už nepotřebuješ, přeuspořádat si prostor tak, aby ti v něm bylo líp. Změna prostředí může udělat obrovský rozdíl i v tom, jak se cítíš uvnitř.
- Spi! Opravdu.
V dnešní době je tak nějak „cool“ nespat, ponocovat a být neustále v deficitu. A to je pro naší psychiku peklo. Mozek se bez odpočinku regeneruje hůř, všechno vidíš černěji, jsi podrážděnější, méně motivovaný. Začni se soustředit na to, aby ses vyspal MINIMÁLNĚ 8 hodin. To neznamená přesně za osm hodin budík, ale třeba i 9-10 hodin od vypnutí mobilu do zazvonění budíku. Udělej si před spaním rituál – vypni mobil alespoň půl hodiny před spaním, dej si sprchu, pust si klidnou hudbu. Po pár dnech uvidíš, jak obrovský rozdíl to udělá.
- Vypni na chvíli sociální sítě
Všichni víme, jak moc nás Instagram a TikTok ovlivňují. A když se cítíš prázdně, doomscrolling to jenom zhorší. Neporovnáváš se s realitou, ale s pečlivě vybranými highlighty cizích životů. Udělej si experiment – na den nebo i jen pár hodin vypni notifikace, dej si mobil někam, kde na něj nevidíš, a sleduj, co to s tebou udělá. Možná se poprvé za dlouhou dobu zastavíš a uvědomíš si, jak se vlastně cítíš.
- Přestaň se dopovat stimulanty
Kafe, energeťáky, vape – možná ti dávají pocit, že zvládáš víc, ale ve skutečnosti tě jen vysávají. Zkus si dát pauzu a sleduj, co to s tebou udělá. Možná zjistíš, že jsi ve skutečnosti unavenější, než sis myslel, a že potřebuješ odpočinek, ne další dávku kofeinu. Pokud je pro tebe těžké s tím přestat, zkus si o tom s někým promluvit. Nemusíš v tom být sám.
- Dělej opak toho, co ti říká mozek, když je ti nejhůř
Mozek má tendenci tě zavřít do bubliny, když se necítíš dobře. Chceš se schovat? Jdi ven. Máš pocit, že musíš makat a nemáš čas na odpočinek? Na chvíli se zastav. Mozek ti často říká věci, které tě drží ve špatném stavu. Nenech ho, aby měl vždycky pravdu.
- Hýbej se – protože to pomáhá
Nejde o pekáč buchet na břiše. Pohyb je jeden z nejlepších léků na špatnou náladu. Může to být tanec na oblíbenou písničku, krátká procházka, protáhnutí se po dlouhém sezení. Nemusíš chodit do fitka, stačí, když tělo aspoň trochu rozhýbeš.
- Vrať se ke knížkám
Zkus najít knížku, která tě chytne, a začni ji číst pravidelně. Může to být beletrie, může to být něco o tématech, která tě zajímají. Čtení tě dostane do jiného světa, zpomalí tvou hlavu a někdy v něm najdeš odpovědi na otázky, které si ani neuvědomuješ, že máš.
- Dopřej si self-care odpoledne
V dnešní době pořád něco řešíme, někam spěcháme a zapomínáme na sebe. Udělej si den, kdy budeš dělat věci, které tě opravdu baví a u kterých se budeš cítit dobře. Teplá koupel, oblíbený film, jídlo, které si opravdu užiješ – cokoliv, co ti udělá radost. Ale klíčové je to dělat vědomě. Fakt si užít chuť jídla, fakt si všimnout, jak voní sprchový gel, jak teplá voda působí na tvoje tělo. Žít přítomností.
Pocit prázdnoty je něco, co zažívá skoro každý. Zkus si vybrat aspoň pár věcí z tohoto seznamu a dej tomu šanci. Malé změny můžou vést k obrovským rozdílům.
Good luck❤️
